Květen 2016

Potřeby

18. května 2016 v 22:04 | Jeffy Black |  Ledové kralovství taje
Nikdy bych nečekala, že zrovna mě bude chybět šálek černého čaje a kniha, protože po tom v mém životě nikdy nebyla nouze. A najednou to chybí. Nečtu, nepíšu, nekreslím. Celé dny trávím tím, že si říkám, že bych se konečně mohla začít učit, protože tímhle způsobem opravdu propadnu. Na druhou stranu je mi to vlastně tak trochu jedno.
Mám za sebou 3 dny volna od školy z důvodu maturit, ale o odpočinku se vážně nedalo mluvit. Jsem v pernamentním stresu, který nemá konce. Do toho mám prosím pěkně ortézu na levé ruce, protože jsem šikovná a natrhla jsem si vazy. Bolí to jako svině.
Potřebovala bych měsíc někde pryč. Od února s Maki plánujeme, že pojedeme do Liberce (po kterém se mi tak strašně stýská) a do Ústí kvůli ZOO. Taky s přítelem plánuju, jak pojedeme do Budějovic za jeho skvělou rodinou. Když je čas, nejsou peníze. A když je čas i peníze, krachne to někde jinde.
Pořád jsem si nekoupila lístek na Točník ani na Votvírák. Pořád si říkám, že konečně vyrazím na nějaký koncert… Jenže nemám ponětí, kdy se k tomu vůbec dostanu.
Poslední dobou je toho hrozně moc. Semlelo se strašně moc událostí, co mi podkoplo nohy, co nepomohlo mému (našemu) vztahu s Ondrou, co mě donutilo k neskutečně hloupým myšlenkám.
Asi bych dneska nepotřebovala nic jinýho, než objetí.
Místo toho sama objímám kýbl, zvracím, brečím, zvracím a usínám naprosto vyčerpaná a mrtvá.
Největší radost mi dělá to, že zítra musím do školy. Opravdu... Mám pocit, že noční můry, které mě posledních čtrnáct dní budí, nejsou zdaleka tak hrozné, jako představa, že jdu do školy.
Mám všeho dost. Chci tomu dát padáka.
A tak čekám na někoho, kdo mi udělá MOJE KAFE (což umí asi tak 3 lidi na světě...), řekne mi, že to stojí za hovno a koukne se se mnou na další díl Dvou socek, protože přesně tenhle seriál vykresluj můj budoucí život. Budu servírka na drogách a chlastu, co žije v bytě chlapa, co je dva roky po smrti, pod falešným jménem, s další stejně zoufalou holkou.
A stejně mi bude líp, než je teď.

BTW: Konečně jsem dodělala ty debilní noviny (protože normálně odevzdáváte místo slohové pololetní práce 6 stránkové noviny). A vzhledem k tomu, že si Pan PoserMiZáda zažádal téma o škole, zvládla jsem do toho zahrnout článek o bondáži, aby si již jmenovaný Pan PoserMiZáda uvědomil, že si vždycky najdu možnost, jak mu ukázat, že jsem morálně narušená. Doufám, že se tim vaší rodině bude měsíc dobře vytírat prdel, protože 180 A4 k ničemu jinému sloužit nemůže.